Krakov

Vítejte v úžasném městě plném barů, historických památek, uměleckých děl a skvělých lidí. Dáme vám pár praktických rad, jak se tam dostat, co tam dělat, co jíst a pít, kde bydlet. Odpovíme na otázky, které napadnou každého – kdy tamhleto postavili? Co je tohle za sochu? Kdy je otevřené muzeum?
Pak přidáme pár zajímavostí a odpovíme i na otázky, které byste si nikdy nepoložili – kde je v Krakově Foucaultovo kyvadlo? Který český král při své korunovaci plakal? V kterém kostele leží představitelé řádu už 300 let jen tak položení v písku?
Přes odkazy v textu si můžete poslechnout posvátný zvon Zygmunt, rozhlédnout se po neuvěřitelně barevné Mariánské bazilice, podívat se na ty zmíněné strašidelné mnichy v podzemí kostela nebo sehnat ubytování… Přejeme příjemnou zábavu!

Krakov (Kraków) je centrem Malopolska a zároveň druhým největším městem v Polsku. Každoročně sem přijedou početné davy turistů za atmosférou, památkami, dobrým jídlem, odkazem Jana Pavla II. nebo na některou z mnoha mezinárodních kulturních akcí. Je to nádherné, zelené, starobylé, univerzitní město, útulné a velké právě tak, abyste jeho historické centrum zvládli prochodit, než vás začnou bolet nohy. Staré město (Staré Miasto) je zapsáno na Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Krakov má neuvěřitelné množství městské zeleně rozeseté v mnoha parcích a pro jeho atmosféru je určujících 50 tisíc studentů zdejších 22 vysokých škol, akademií a univerzit. Jejich společenský a kulturní život spolu s miliony výletníků dávají život stovkám barů a klubů ty vás budou bavit, uvidíte.

Bazylika Mariacka a Sukiennice

Cílem těchto stránek je představit to nejzajímavější a ušetřit váš čas poskytnutím praktických rad, které vám usnadní pohyb a orientaci ve městě.

Procházka městem

Rozdělte svůj čas mezi královský hrad Wawel, Staré město (Stare Miasto) jehož jádrem je Hlavní náměstí (Rynek Główny) a židovskou Kaziměř (Kazimierz). Počítejte ale, že jeden den je málo, bude vám líto, co všechno jste nestihli. Pokud máte víc času, vřele doporučuji nejméně tři dny, stačíte se ještě projít parkem Planty kolem centra, projet na kole po promenádě podél Visly nebo navštívit některé z nesčetných muzeí. Některá leží v centru, za některými je potřeba pár stanic dojet tramvají, například k Leteckému muzeu (Muzeum Lotników). Krakov má i svou zoologickou zahradu a několik vzdálenějších parků a výjimečných přírodních míst, například Kopiec Kościuszki.
Dost šlapání si ušetříte, svezete-li se vyhlídkovým vozítkem, můžete si půjčit kolo, pohodlné a spolehlivé jsou tramvaje. Čtěte záložku Praktické tipy.

Na březích Visly

Něco málo pověstí

Podle pověstí má Kraków jméno po svém zakladateli, bájném knížeti Krakovi. Udatně prý zabil draka, který ze sluje pod hradem ohrožoval místní obyvatelstvo chrlením ohně a požíráním panen. Krak mu naservíroval ovčí kůži naplněnou sírou, plaz jí pozřel, vybuchl a kníže tak vstoupil do dějin. Jiná verze pověsti praví, že požírač panen pošel hlady. Mno, ať to bylo jakkoli, sluj i draka dnes můžete obdivovat pod hradem Wawelem na břehu Visly. Bronzová dračí socha má v tlamě plynový hořák, pro dokonalost iluze.

Drak pod Wawelem, symbol Krakova

(Pro zajímavost: I v Čechách máme na Rakovnicku obec Krakov, která leží pod známějším hradem Krakovcem. Kronikář Kosmas je autorem chybné legendy, že tyto názvy jsou odvozeny od osobního jména knížete Kroka, otce kněžny Libuše. Dávno už se ví, že tato teorie je Kosmův výmysl, kníže Krok zřejmě vůbec neexistoval. Správný výklad přinesli jazykovědci spolu s historiky před sto lety – vesnici v neobydlené krajině nuceně kolonizovali Poláci, kteří se sem dostali v 11. století jako zajatci krále Břetislava I., který roku 1066 dobyl polské Hnězdno a blízký Kraków. V blízkosti najdeme i jiná místa odkazující na tuto epizodu, např. rybník Polák)

Stručné dějiny, které klidně přeskočte

Nejdříve stál na vápenném ostrohu nad zákrutem řeky Visly hrad Wawel, v jehož předpolí se zformovalo město, později ve středověku obehnané mohutnými hradbami, ještě později (v 19. stol.) z velké části zbořenými.
Pokud slovanský kníže Krak někdy opravdu existoval, muselo to být dávno před rokem 965. Z tohoto roku pochází první písemná zmínka o Krakově. O rok později přijali krakované křesťanství a od roku 1000 je město sídlem biskupa, první sídelní katedrála stojí na Wawelu. Hlavním městem bylo tou dobou nedaleké Hnězdno, ale král Kazimír I. z rodu Piastovců přesunul své sídlo na Wawel, čímž se stal na dlouhá staletí hlavním městem Krakov. Černým písmem je v kronikách zapsán rok 1241, rok invaze Tatarů, což bylo impulzem ke stavbě obranných hradeb. Po roce 1257, kdy získalo město tzv. lokátorská práva podle magdeburského práva začínají roky prosperity, pramenící především z obchodu. V té době byl vytyčen velkorysý prostor Hlavního náměstí, tehdy největšího v Evropě. Dvě nejdůležitější obchodní komodity byly jantar a také sůl těžená v nedalekých dolech Velička (Wieliczka). V roce 1364 zde byla založena Jagellonská univerzita, 2. nejstarší ve střední Evropě, hned po Universitě Karlově.

Wawel od jihozápadu

Po Jagelloncích byla pojmenována až později, v 19. století, Jagellonci se na polský trůn dostali až r. 1386. V těsném sousedství Starého města na staré zemské obchodní stezce byla zbudovaná samostatná Kazimierz (Kaziměř), striktně rozdělená na katolickou a židovskou část. Kraków vzkvétal, v 16. století ovlivnili jeho stavby italští renesanční architekti. Roku 1596 prohlásil král Zikmund III. Vasa za hlavní město Varšavu a význam Krakówa začal upadat. V 17. století zde vydrancovali cenné umělecké sbírky švédové, později se tudy prohnala prusko – rakouská válka, zničující byl pro spoustu staveb tragický požár v roce 1850. Fatální byla pro obyvatele II. světová válka. Početné židovské obyvatelstvo zahynulo ve vyhlazovacích táborech takřka do poslední duše. Následovaly chudé socialistické roky, po nich je však už dnes veta. Dnes je Krakov moderním prosperujícím městem zajímavým a příjemným jak pro turisty, tak pro studenty a stálé obyvatele.
Staleté dějiny zůstaly otištěny v architektuře města, které jako jedno z mála v Polsku uniklo bombardování během II. světové války. Chlubí se tedy celistvým středověkým jádrem vybudovaným v předpolí královského hradu Wawel, podmanivým židovským městem a nespočtem muzeí a kulturních institucí navázaných na vysoké školy.

Když vás unaví památky aneb Kam do baru

Zbytečný odstavec, odpověď – kamkoli. V Krakově je doslova v každém domě cukrárna, kavárna, bar, restaurace nebo klub. Kdybyste chtěli v každém podniku posedět, máte náplň na roky. Četla jsem pár blogů doporučujících konkrétní podniky, ale věřte, nemá to cenu. V Krakově je tolik zajímavých jídelen, vináren a barů, že než najdete ten doporučovaný, minete sto lepších.
A nejlepší je na tom, že tu není draho. Respektive není tu dráž než v Čechách. Oběd mezi 18 – 25 PLN, káva všeho druhu 6 – 10 PLN, boršč 4 PLN, svařák 15 PLN, to jen tak namátkou.
Kdo by ale přece jen chtěl vědět víc, nechť otevře záložku

Co jíst?

Krakovský fast food

A dál?

Poláci jsou většinou praktikující katolíci a Krakov je městem, kde před svým pontifikátem působil Karol Wojtyla, pozdější papež Jan Pavel II. Býval krakovským arcibiskupem a má ve městě mnoho soch, pomníků, pietních míst a na arcibiskupském paláci ve Francziskanske ulici „své“ okno. Možná jedete do Krakova také tak trochu kvůli němu. A také kvůli četným kostelům, klášterům a křesťanským památkám.
Ty dělají Krakov Krakovem stejně jako řada dalších drobností, tvořících nepřekonatelnou atmosféru.

Jeden z mnoha pomníků Jana Pavla II.

Ke Krakovskému koloritu patří hejna holubů, podobně jako v Benátkách. Za šera krouží tisíce pískajících ptáků nad centrem, slyšíte šumění a pleskot jejich křídel a přes den pak máte pocit, že kdybyste se jim nevyhýbali, nechali by se zašlápnout.

A je ještě jedna věc je nápadná. V Krakově je všude neuvěřitelně čisto. Přestože tu projdou stovky turistů, nikde jsem neviděla plný odpadkový koš, nepořádek v parku ani převrácené popelnice.

Hlavní náměstí v podvečer

Tady nebudete ničím strádat.

Jestli se vám v Krakově bude něčeho nedostávat, pak to bude čas.