Staré město

Osou Starého města je královská cesta, která začíná na severu Florianskou branou (Brama Florianska) a vede přes Hlavní náměstí k Wawelu. Byla součástí tzv. jantarové stezky spojující baltské pobřeží s jihem Evropy.

Florianská brána

Florianská brána

Po destruktivním řádění Tatarů ve 13. století bylo obnovené město důkladně opevněno v těžko představitelném rozsahu. Obíhaly jej 24 m široké hradby se zdmi o síle 3 m a mnoha strážními věžemi. Podíváte-li se na mapu, půdorys hradeb dnes zaujímá park Planty. Malou část dřívějších pevnostních zdí si můžete prohlédnout u Florianské brány, je to také místo prodeje pouličního umění.

(scan: 34 opevněný Krakov) (foto: 35 Opevnění u Florianské brány)

V 18. století bylo téměř veškeré opevnění zbořeno, dochoval se však Barbakan, kruhová fortna z 15. století se sedmi věžičkami a 130 střílnami. Stojí hned za Florianskou bránou, k jejíž obraně byl zbudován a je s ní prý spojen 14 m dlouhou podzemní chodbou. Barbakan je v sezoně od dubna do října přístupný (ul. Basztowa, vstupné 8 PLN, Muzeum Historiczne Miasta Krakowa)

Barbakán

Barbakán

Královská cesta po cca 400 m ústí na Hlavní náměstí (Rynek Glówny) a dál pokračuje ulicí Grodzka až pod Wawel. Byla by ale chyba držet se jen této cesty, brouzdejte i v uličkách kam nejde dav, objevíte spoustu zajímavostí. Východně s Hlavním náměstím sousedí Maly Rynek, dříve smradlavé tržiště s masem a rybami, dnes čisťoučké náměstí, kam se gotickými fasádami obrací historické domy. V jednom z nich (má číslo 6) začaly v roce 1661 vycházet první polské noviny. Dlouho to netrvalo a tisk se přesunul do Varšavy, ale prvenství už Krakovu nikdo nevezme.

Domy na Malem Rynku

Domy na Malem Rynku

Kostelík sv. Barbory, dnes vklíněný mezi domy na Malem Rynku a vchodem od Marianské baziliky patří k nejstarším v Krakově a až do 18. století byl obklopen hřbitovem. Plastika vedle vchodu pochází z konce 15. století. Také zde v přilehlé klášterní budově působil v 18. století polský lékař a otec moderní chirurgie Rafał Józef Czerwiakowski, který prý od chudých lidí kupoval mrtvoly příbuzných aby na nich v tajné pitevně vyučoval anatomii, což budilo hrůzu a jitřilo fantazii, proto je s ním spojená řada zkazek.

Kostelík sv. Barbory

Kostelík sv. Barbory, dějiny Krakova v jedné zdi

Krakov je město pubů, barů a hospod všeho druhu, ale také (s ohledem na silnou katolickou tradici) kostelů a v podstatě v každém bloku na nějaký svatostánek narazíte. Nejsou všechny jen katolické, ale jsou většinou živé, bohaté na inventář a rozhodně doporučuji do nich nahlížet, běžně je vstup volný. Pod Hlavním náměstím na královské cestě (ul. Grodzka) přitáhnou váš zrak barokní sochy dvanácti apoštolů před jezuitským chrámem sv. Petra a Pavla. Socha na plácku proti kostelu zpodobňuje kněze Piotra Skargu (1536 – 1612), který je v kostelní kryptě pohřben. Od roku 2010 zde vzniká také Národní pantheon (Panteon Narodowy). A zajímavost z jiného soudku: v kopuli kostela je zavěšeno 46,5 m dlouhé Foucaultovo kyvadlo. Jeho hrot kreslí do písku na zemi linie, jejichž průběh je důkazem pohybu země kolem osy. Demonstrace kyvadla probíhá denně, pokud je otevřeno, v 10, 11 a ve 12 hodin.

12 apoštolů před chrámem sv. Petra a Pavla

12 apoštolů před chrámem sv. Petra a Pavla

Paralelně s Grodzkou ulicí vede starobylá ulice Kanonicza. Nerespektuje šachovnicový půdorys, je v základech mnohem starší, než Staré město, nejspíše z počátku 13. století a každý dům tu chová svou dlouhou a poutavou historii. Připomeňme například, že v 50. a 60. letech zde v děkanském domě (číslo 21) žil Karol Wojtyla, budoucí papež Jan Pavel II. Při procházce v tomto koutě města jistě vzbudí vaši zvědavost vysoká čelní zeď kostela Svaté Trojice (Bazylika Swietej Trojici) u Dominikánského kláštera (ul. Stolarska 12). Dějiny tohoto kostela jsou výčtem řady požárů, z nichž jeden prý (v 15. století) dokonce dominikáni zavinili sami neopatrností při alchymistických pokusech o výrobu zlata. Vstupte dovnitř a u vchodu si vezměte plánek, kterým dominikáni laskavě pamatují na turisty. Zorientujete se tak v interiérové výzdobě a dozvíte se řadu zajímavostí, například o obraze Matky Boží Růžencové, který má léčivou moc.

Dominikánský klášter a kostel Svaté Trojice

Dominikánský klášter a kostel Svaté Trojice

Procházkou jistě dojdete i na opačný konec Starého města. Ať už budete bezcílně brouzdat nebo systematicky procházet všechny kouty, podívejte se také do ulice Reformacka, kde mají klášter a kostel sw. Kazimierza mniši Řádu menších bratří (Zakon Braci Mniejszych). V kryptě pod kostelem spí věčný spánek představení řádu od 17. století uložení v otevřených rakvích, nebo jen tak položení v písku. Je tu uloženo asi 1000 těl nijak nemumifikovaných, uchovaných zdejším specifickým mikroklimatem. Zřejmě nebudete mít možnost se do krypty podívat, i když prý je otevřená 2. a 3. listopadu, ale pěknou fotogalerii jsem našla zde: Krypty Reformatów Proti vchodu do kostela je nádherné kontemplační místo, kde mniši zbudovali 14 kapliček křížové cesty.

Kapličky v ulici Reformacka

Kapličky v ulici Reformacka

Kousek dál, v Jagellonské ulici rozeznáte na první pohled budovu Collegia Maius, původní historické sídlo Jagellonské univerzity. Byla založena v roce 1364 jako druhá ve střední Evropě (po Univerzitě karlově v Praze) králem Kazimírem Velikým a za staletí existence se v depozitářích kampusu nashromáždily stovky zajímavých a dnes cenných předmětů, které vystavuje zdejší muzeum, Muzeum Uniwersytetu Jagiellonskiego. Kdybyste si z plejády krakovských muzeí měli vybrat jen jedno, doporučuji toto. Mimo jiné kvůli úžasné budově, kterou si tak budete moci projít, uvidíte mj. renesanční aulu s původním vyřezávaným kazetovým stropem, bohatě zdobené sály, pokladnici, knihovnu a jídelnu profesorského sboru. Už jste někdy byli v Bradavicích? Toto je jejich autentický předobraz. Na arkádové nádvoří s kašnou je volný vstup a v každou celou hodinu tu spouštějí orloj, na němž za tónů studentské hymny Gaudeamus Igitur defilují postavy spojené s historií univerzity.

Nádvoří Collegia Maius

Nádvoří Collegia Maius

K těm patří například Mikoláš Koperník, který jako první pochopil a zformuloval heliocentrický systém sluneční soustavy. V Krakově se mockrát setkáte s jeho jménem. Sochy slovutných vědců zdobí univerzitní zahradu společnou s novou budovou Collegium Novum.

V zahradách Jagellonské univerzity

V zahradách Jagellonské univerzity

Za rohem, v ulici Franciszkanska je nad vchodem do Biskupského paláce (Palac Biskupi) nejfotografovanější okno (okno papieskie) v celém městě. Za ním je bývalá pracovna Jana Pavla II. z doby, kdy byl krakovským arcibiskupem. Další upomínky na něj schraňuje Františkánský kostel na druhé straně ulice, např. lavičku, na níž rád odpočíval.

Kostel Františkánů

Kostel Františkánů