Wawel

Wawel je nízké návrší (228 m n. m.) nad řekou Vislou (Wisla) na němž stojí královský hrad, zámek a katedrála. Bylo kontinuálně osídlené už od pravěku, jak potvrdily četné archeologické nálezy. Ještě před ustavením polského státu se zde rozkládalo sídlo kmene Vislanů. V desátém století po příchodu Piastovců z Hnězdna se Wawel a Krakov stávají centrem světské i církevní moci. Po roce 1000 zde byla postavena katedrála, kterou s jejími četnými dostavbami můžeme obdivovat dodnes. Stejně tak královský zámek. Prostranství na Wawelu je denně přístupné zdarma.

Na Wawelu

Na Wawelu

Začněme tím nejvýznamnějším, Katedrální bazilikou sv. Stanislava a sv. Václava. I kdybyste měli na celý Wawel jen půlhodinu času, sem určitě nahlédněte. Čím je Čechům katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, tím je Polákům bazilika na Wawelu. Laika v tomto místě asi napadne, zda v případě zasvěcení sv. Václavovi jde v obou případech o „toho samého“ Václava. Odpověď je ano. 🙂

Wawelská katedrála je arcidiecézní chrám v němž byli korunováni polští králové, mnozí z nich jsou tu pohřbeni a s nimi i další velikáni polského národa. Byla založena kolem roku 1020. Základ tvoří trojlodní chrám s kryptami a dvěma věžemi, k němuž byly v průběhu věků přistavovány kaple, ta nejnápadnější se zlatou střechou je kaple Zikmundova. Vnitřní prostory jsou barokní s bohatou výzdobou (např. s rozměrnými flanderskými gobelíny), uprostřed stojí sarkofág sv. Stanislava z r. 1629. Zorientovat se v katedrále vám pomůže audioprůvodce, kterého si můžete vypůjčit v pokladně a pozor – je k dispozici čeština!

(Pro zajímavost: Krakov je také rodným městem českého krále Vladislava Jagellonského, jež byl synem pravnučky Karla IV., Alžběty, a polského krále Kazimíra. Stal se r. 1471 nástupcem Jiřího z Poděbrad a o dvacet let později mu připadlo i do té doby Korvínovo Uhersko. To bylo období největšího územního rozmachu krakovského otce rodu - Kazimíra Jagellonského. Na přelomu 15. a 16. století patřilo Jagelloncům území od Smolenska až k hranicím Bavorska a od Baltu až k Černému moři. Myslete na to, až si ve wawelské katedrále budete prohlížet naddimenzovaný Kazimírův náhrobek od Wita Stwosze. Po Vladislavovi byl korunován českým králem ještě jeho syn Ludvík. (Bylo to v roce 1509, Ludvíčkovi bylo dva a půl roku a prý při ceremonii dost bulil.) Zemřel v bitvě u Moháče roku 1526, aniž zanechal potomka. Jeho nástupcem byl zvolen syn jeho sestry Anny – Ferdinand Habsburský. Tím Jagellonská dějinná epizoda v království českém končí.)

Katedrala na Wawelu

Katedrala na Wawelu

Komu to zdraví dovolí, měl by vystoupat do věže ke zvonům. Pod střechou Zikmundovy věže je zavěšen král všech polských zvonů – zvon Zikmund (dzwon Zygmunt), odlitý roku 1520 v norimberské dílně mistra Hanse Behema. Je vysoký 2 m, má průměr 2,5 m a váží 11 tun. Kdo pohladí jeho srdce, může si něco přát. Zvoní se při zvláštních příležitostech a temně sametový tón prý má díky stříbrným strunám královského loutnisty, jež náhodně spadly do roztaveného bronzu. Přijít až ke zvonu je opravdu zážitek. Kolos je upevněn v trámoví, jehož mohutnost je ohromující, systém zavěšení zrovna tak a navíc je z výšky věže hezký výhled. Jen pro zajímavost – od 16. století dodnes se zvoní ručně. Tato čestná služba se obvykle dědí z otce na syna. Zvoníků je vždy zapotřebí 12 k rozhoupání a udržení správného pohybu zvonu. Pod Zikmundem visí ještě čtyři jeho menší bratři a další menší zvonky jsou umístěné v sousedních věžích – Vieza Strebrnych Dzwonów a Wieza Zegarowa.

Zvuk katedrálních zvonů si můžete přehrát zde: Dzwony i wieże Katedralne

Pro zajímavost: Asi vás taky napadne srovnat největší český zvon Zikmund s tímto krakovským. Oba nesou stejné jméno (kult světce Zikmunda ze 6. století zpopularizoval u nás Karel IV. a v 16. století se stále držel). Pražský Zikmund je o 29 let mladší a jeho rozměry jsou větší: výška 203 cm, průměr 256 cm a hmotnost je odhadována na 13,5 – 16,5 tuny. Je také mnohem zdobenější. Ale zásadní nevýhoda je, že se k němu nikdy nedostanete tak blízko, jako k tomu krakovskému.

Vstupné ve výši 12 PLN zaplatíte za vstup do katedrály, odkud je přístup ke královským hrobkám a do věže ke zvonům. Dále je možné zapůjčit audioprůvodce s češtinou za 7 PLN. Je zde také úschovna zavazadel.

Před katedrálou stojí pomník Jana Pavla II.

Vchod do katedrály

Vchod do katedrály

Stavby na Wawelu nesou stopy románského, gotického a renesančního slohu a přes četné přestavby, dostavby a úpravy se dodnes zachovaly mj. tři mohutné obranné hradní věže Sandomierska, Zlodziejska a Senatorska z poloviny 15. století. Sandomierska věž, nazývaná také „ohňová bašta“ je v letní sezoně přístupná. Počítalo se s jejím využitím při obraně střelnými zbraněmi, třetí patro bylo obytné, v mírových dobách využívané jako „fešácký kriminál“. Hádejte, v které věži byl „loch“ pro neurozené vězně?

Sandomierska věž

Sandomierska věž

Jak vypadalo wawelské návrší před rokem 1000 a ve středověku ukazuje výstava Ztracený Wawel (Wawel Zaginiony, vstupné 10 PLN, v pondělí volný vstup, o Velikonocích zavřeno). Výstava je uspořádaná kolem vykopávek rotundy se čtyřmi apsidami, postavené před rokem 1000 a objevené r. 1917, jsou zde vystavené archeologické nálezy, modely zaniklých staveb, prezentuje se tu práce restaurátorů a mnoho raritních kamenických výrobků.

Královský zámek

Královský zámek je tříkřídlá renesanční palácová budova s arkádovým nádvořím, na které se také dostanete bez vstupenky, uvnitř jsou pak po zaplacení vstupného k vidění královské reprezentační sály (Reprezentacyjne Komnaty Królewskie,), soukromé královské apartmány (Prywatne Apartamenty Królewskie), pokladnice a zbrojnice (Skarbiec Koronny i Zbrojownia) a sbírka orientálního umění (Sztuka Wschodu). (foto: 31 Nádvoří zámku s arkádami)

Vstupné na tyto stálé okruhy stojí vždy 18 PLN, nejdražší je okruh reprezentačními sály za 25 PLN, ale pozor ! je mnoho příležitostí, při kterých je vstup zdarma. Například v roce 2017 od dubna do října každé pondělí v časech 9,30 - 13,00, v ostatních měsících v neděli 10,00 - 16,00. Pozor ale na Velikonoce a jiné mimořádné termíny! Na aktuální otvírací dobu a vstupné se informujte zde.

Pod Wawelem je v sezoně obvykle otevřena dračí sluj. Bohužel v r. 2017 zatím do odvolání uzavřena. Je 270 m dlouhá, přístupných bývá 80 m a jde o jeskyni, s níž je spjatá pověst o zabití draka udatným knížetem Krakem. Trasa začíná u Zlodějské bašty.