Památky v Krakově

Rynek Glowny

Uprostřed Malopolska leží Krakov, uprostřed Krakova Staré město, uprostřed Starého města Hlavní náměstí (Rynek Główny) a uprostřed náměstí…
Rynek byl založen spolu se starým městem na konci 13. století a tou dobou byl s rozměry 200 x 200 m největším náměstím v Evropě. Velkorysý prostor ale není prázdný. V jeho středu neorganicky stojí tři samostatné stavby – věž staré radnice (wieza Ratuszowa), Sukiennice a kostelík sv. Vojtěcha (kosciol sw. Wojciecha).

Hlavní náměstí / Rynek Główny

Radniční věž

Radniční věž (wieza Ratuszowa) mívala souseda – budovu radnice, ta však byla stržena roku 1820. Solitérní, 70 m vysoká věž z roku 1300 je přístupná, velmi doporučuji zdolat 110 schodů a rozhlédnout se shora. Věž je gotická a úzké schodiště je umístěné v síle zdi. Máte-li vztah ke „kamenným svědkům minulosti“, tak vás to tu bude bavit – schody nepravidelně vysoké, opracování úzkých portálů, klenby, výklenky oken, 14 unikátních kamenických značek. V prvním patře je hala s žebrovou klenbou s restaurovanými zbytky zlacených fresek. V posledním patře je vystaven historický hodinový stroj. Ve sklepě bývala mučírna.
U paty věže je umístěna nápadně velká plastika duté hlavy, dílo absolventa krakovské Akademie výtvarných umění, Igora Mitoraje.
Věž provozuje Historické muzeum.

• Základní vstupné: 7PLN.
• Otvírací doba: březen – říjen po – ne 10,30 – 18,00 h, listop. – únor po – ne 12,00 – 18,00 h

Radniční věž a plastika Igora Mitoraje

Kostel sv. Vojtěcha (kosciol sw. Wojciecha)

je malý kostelík umístěný na Rynku excentricky, na první pohled je patrné, že tu stál už před založením náměstí. Úroveň jeho vstupu je cca 2 m pod úrovní okolního terénu. Jde o jednu z nejstarších krakovských staveb, románské jádro pochází z 11. století.

(Pro zajímavost: Kostelík je zasvěcen svatému Vojtěchovi, ano tomu „našemu“ 2. biskupovi pražskému, který byl nucen jako poslední Slavníkovec roku 996 prchnout před přemyslovským vražděním. Azyl mu poskytl polský kníže Boleslav Chrabrý. Vojtěch byl zabit při evangelizaci pohanského Pruska, Boleslav Chrabrý ale ostatky od Prusů vykoupil a nechal je pohřbít v Hnězdně, poté Vojtěchův kult v Polsku nabýval na síle. Ostatky svatořečeného Vojtěcha si jako kořist z úspěšného válečného tažení r. 1039 přivezl do Prahy kníže Břetislav I., uložil je v kapli na Pražském hradě a pozdější katedrála je až do dnešních dob zasvěcena sv. Václavu, sv. Vítu a sv. Vojtěchu. Podle posledních antropologických výzkumů je skutečně lebka v Praze autentická, zatímco ostatky v Hnězdně a Cáchách jsou pozdější falza.)

Kostel na Hlavním náměstí si můžete prohlédnout, je v něm umístěna výstava věnovaná historii náměstí a kostela.

• Základní vstupné: 2 PLN
• Otvírací doba: v letní sezoně denně 10,00 – 18,00 h

Kostel svatého Vojtěcha

Sukiennice

je budova tržnice, takový nejstarší krakovský obchoďák. Ve třináctém století šlo o dvě řady kamenných stánků s bránami na obou stranách, s léty byl trh obestavován a přibylo patro. Dnešní renesanční podoba je výsledkem rekonstrukce a přestavby z 19.století. V průchodu na východní straně visí nůž, starý symbol Magdeburského práva, kterým se řezaly uši zlodějům. V patře jsou výstavní prostory galerie výtvarných umění Národního muzea a přízemí stále slouží svému účelu – trhovci zde nabízejí suvenýry a také šperky ze stříbra a jantaru, typického polského artiklu. Je tu také restaurace a secesní kavárna.

• Otevřeno je denně 9,00 – 17,00 h, v letní sezoně do 19,00 h

Podzemí (Podziemia Rynku)

V rohu Sukiennice je vstup do podzemí Hlavního náměstí (Podziemia Rynku). Podzemní plocha o výměře téměř 4000 m2 představuje turistům výsledky archeologického průzkumu z let 2005-10. Jsou zde vystaveny nálezy středověkých mincí, šperků, nádob, nástrojů, hroty tatarských zbraní, uvidíte fragmenty starých sklepů a dláždění dnes už dávno ztracených cest. Podzemí má opravdu působivou atmosféru. Část expozice je multimediální a část je přizpůsobena malým dětem, pro něž je tu herna a divadélko.
Podzemí je pod správou Historického muzea.

• Základní vstupné: 19 PLN (v úterky vstup volný)
• Otvírací doba: listopad – březen: 10,00 – 20,00 h, květen – říjen: po 10,00 – 20,00 h, út 10,00 – 16,00 h, st – ne 10,00 – 22,00 h

Sukiennice

Mariánský kostel

Další dominantou Rynku je Mariánský bazilikální kostel (Kosciol/Bazylika Mariacki). Byl vybudován v opozici wawelské katedrály a současnou podobu má už od 14. století. Nižší věž (Wieza nizsa – Dzwonnica) je vysoká 69 m a je v ní zavěšeno pět zvonů, nejstarší Polzygmunt byl ulit v r. 1438. Vypráví se legenda o siláku Stanislawu Ciolkovi, který jej prý vynesl na věž sám bez cizí pomoci. Vyšší věž (Wieza wyzsa – Hejnalica) sloužila odjakživa jako strážní věž a hlídač s polnicí z ní varoval Krakovany před požáry i nepřítelem. Melodie zvaná hejnal ohlašovala také otvírání a zavírání městských hradeb. Během tatarského obléhání byl jednou trubač zasažen do krku uprostřed skladby a na počest této události se dnes hraje tato melodie z ochozu věže nedokončená a to každou hodinu. Dříve se troubilo na čtyři světové strany na počest králi, měšťanům, hostům a kupcům. Hejnal je také znělkou polského rozhlasu. Jde zkrátka o tradici a jeden ze symbolů Krakova. Na věž se dá vylézt, nesmí vás však odradit 239 schodů.

Mariánský kostel má naprosto uhrančivý interiér zářící všemi barvami a působící jako muzeum řemesel a náboženské historie posledních 800 let. Korunou bazilikální výzdoby je unikátní dřevěný oltář, vysoký 13 m a 11 m široký s uzavíratelnými bočními křídly. Nesmrtelnost si jeho zhotovením zajistil na konci 15. století norimberský řezbář Wit Stwosz.

V bazilice se nesmí fotografovat, ale prohlédnout si ji můžete zde. Melodie, která zaznívá, je právě hejnal.

Za účelem modlitby je kostel možno navštívit zdarma. Část kostela s presbytářem a hlavním oltářem je pro turisty zpoplatněna, stejně tak vstup na věž.

• Základní vstupné: 10 PLN
• Otevírací doba: po so: 11,30 – 18,00 h (oltář se otvírá v 11.50 h), ne + svátky 14,00 – 18,00 h (oltář otevřen celý den).

Mariánský kostel

Před Mariánským kostelem stojí socha Adama Mickiewicze, spisovatele, představitele polského romantismu v 19. století. Váže se k němu jedna taková pověra – studenti posledního ročníku středních škol ho musí obskákat po jedné noze, aby si pojistili maturitní úspěch. Nevím, ale raději nic nezanedbejte.

Pomník Adama Mickiewicze

Po staletí se na Hlavním náměstí také koná květinový trh. I mimo sezonu zde vždy zastihnete alespoň některé květinářky, navazující na tradici.
Domy na náměstí byly po staletí domovem nejbohatších středostavovských rodin. Odrazilo se to na jejich architektuře a velkorysé prostory jsou dnes mnohdy sídlem restaurací a klubů. Procházejte je, nahlížejte do dvorů, projděte i tu nejzapadlejší ulici. Užijte si Krakov.

Wawel je nízké návrší (228 m n. m.) nad řekou Vislou (Wisla) na němž stojí královský hrad, zámek a katedrála. Bylo kontinuálně osídlené už od pravěku, jak potvrdily četné archeologické nálezy. Ještě před ustavením polského státu se zde rozkládalo sídlo kmene Vislanů. V desátém století po příchodu Piastovců z Hnězdna se Wawel a Krakov stávají centrem světské i církevní moci. Po roce 1000 zde byla postavena katedrála, kterou s jejími četnými dostavbami můžeme obdivovat dodnes. Stejně tak královský zámek. Prostranství na Wawelu je denně přístupné zdarma.

Na Wawelu

Začněme tím nejvýznamnějším, Katedrální bazilikou sv. Stanislava a sv. Václava. I kdybyste měli na celý Wawel jen půlhodinu času, sem určitě nahlédněte. Čím je Čechům katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, tím je Polákům bazilika na Wawelu. Laika v tomto místě asi napadne, zda v případě zasvěcení sv. Václavovi jde v obou případech o „toho samého“ Václava. Odpověď je ano. 🙂

Wawelská katedrála je arcidiecézní chrám v němž byli korunováni polští králové, mnozí z nich jsou tu pohřbeni a s nimi i další velikáni polského národa. Byla založena kolem roku 1020. Základ tvoří trojlodní chrám s kryptami a dvěma věžemi, k němuž byly v průběhu věků přistavovány kaple, ta nejnápadnější se zlatou střechou je kaple Zikmundova. Vnitřní prostory jsou barokní s bohatou výzdobou (např. s rozměrnými flanderskými gobelíny), uprostřed stojí sarkofág sv. Stanislava z r. 1629. Zorientovat se v katedrále vám pomůže audioprůvodce, kterého si můžete vypůjčit v pokladně a pozor – je k dispozici čeština!

(Pro zajímavost: Krakov je také rodným městem českého krále Vladislava Jagellonského, jež byl synem pravnučky Karla IV., Alžběty, a polského krále Kazimíra. Stal se r. 1471 nástupcem Jiřího z Poděbrad a o dvacet let později mu připadlo i do té doby Korvínovo Uhersko. To bylo období největšího územního rozmachu krakovského otce rodu – Kazimíra Jagellonského. Na přelomu 15. a 16. století patřilo Jagelloncům území od Smolenska až k hranicím Bavorska a od Baltu až k Černému moři. Myslete na to, až si ve wawelské katedrále budete prohlížet naddimenzovaný Kazimírův náhrobek od Wita Stwosze.
Po Vladislavovi byl korunován českým králem ještě jeho syn Ludvík. (Bylo to v roce 1509, Ludvíčkovi bylo dva a půl roku a prý při ceremonii dost bulil.) Zemřel v bitvě u Moháče roku 1526, aniž zanechal potomka. Jeho nástupcem byl zvolen syn jeho sestry Anny – Ferdinand Habsburský. Tím Jagellonská dějinná epizoda v království českém končí.)

Katedrala na Wawelu

Komu to zdraví dovolí, měl by vystoupat do věže ke zvonům. Pod střechou Zikmundovy věže je zavěšen král všech polských zvonů – zvon Zikmund (dzwon Zygmunt), odlitý roku 1520 v norimberské dílně mistra Hanse Behema. Je vysoký 2 m, má průměr 2,5 m a váží 11 tun. Kdo pohladí jeho srdce, může si něco přát. Zvoní se při zvláštních příležitostech a temně sametový tón prý má díky stříbrným strunám královského loutnisty, jež náhodně spadly do roztaveného bronzu. Přijít až ke zvonu je opravdu zážitek. Kolos je upevněn v trámoví, jehož mohutnost je ohromující, systém zavěšení zrovna tak a navíc je z výšky věže hezký výhled. Jen pro zajímavost – od 16. století dodnes se zvoní ručně. Tato čestná služba se obvykle dědí z otce na syna. Zvoníků je vždy zapotřebí 12 k rozhoupání a udržení správného pohybu zvonu.
Pod Zikmundem visí ještě čtyři jeho menší bratři a další menší zvonky jsou umístěné v sousedních věžích – Vieza Strebrnych Dzwonów a Wieza Zegarowa.

Zvuk katedrálních zvonů si můžete přehrát zde: Dzwony i wieże Katedralne

Pro zajímavost: Asi vás taky napadne srovnat největší český zvon Zikmund s tímto krakovským. Oba nesou stejné jméno (kult světce Zikmunda ze 6. století zpopularizoval u nás Karel IV. a v 16. století se stále držel). Pražský Zikmund je o 29 let mladší a jeho rozměry jsou větší: výška 203 cm, průměr 256 cm a hmotnost je odhadována na 13,5 – 16,5 tuny. Je také mnohem zdobenější. Ale zásadní nevýhoda je, že se k němu nikdy nedostanete tak blízko, jako k tomu krakovskému.

Vstupné ve výši 12 PLN zaplatíte za vstup do katedrály, odkud je přístup ke královským hrobkám a do věže ke zvonům. Dále je možné zapůjčit audioprůvodce s češtinou za 7 PLN. Je zde také úschovna zavazadel.

Před katedrálou stojí pomník Jana Pavla II.

Vchod do katedrály

Stavby na Wawelu nesou stopy románského, gotického a renesančního slohu a přes četné přestavby, dostavby a úpravy se dodnes zachovaly mj. tři mohutné obranné hradní věže Sandomierska, Zlodziejska a Senatorska z poloviny 15. století. Sandomierska věž, nazývaná také „ohňová bašta“ je v letní sezoně přístupná. Počítalo se s jejím využitím při obraně střelnými zbraněmi, třetí patro bylo obytné, v mírových dobách využívané jako „fešácký kriminál“. Hádejte, v které věži byl „loch“ pro neurozené vězně?

Sandomierska věž

Jak vypadalo wawelské návrší před rokem 1000 a ve středověku ukazuje výstava Ztracený Wawel (Wawel Zaginiony, vstupné 10 PLN, v pondělí volný vstup, o Velikonocích zavřeno). Výstava je uspořádaná kolem vykopávek rotundy se čtyřmi apsidami, postavené před rokem 1000 a objevené r. 1917, jsou zde vystavené archeologické nálezy, modely zaniklých staveb, prezentuje se tu práce restaurátorů a mnoho raritních kamenických výrobků.

Královský zámek

Královský zámek je tříkřídlá renesanční palácová budova s arkádovým nádvořím, na které se také dostanete bez vstupenky, uvnitř jsou pak po zaplacení vstupného k vidění královské reprezentační sály (Reprezentacyjne Komnaty Królewskie,), soukromé královské apartmány (Prywatne Apartamenty Królewskie), pokladnice a zbrojnice (Skarbiec Koronny i Zbrojownia) a sbírka orientálního umění (Sztuka Wschodu).

(foto: 31 Nádvoří zámku s arkádami)

Vstupné na tyto stálé okruhy stojí vždy 18 PLN, nejdražší je okruh reprezentačními sály za 25 PLN, ale pozor ! je mnoho příležitostí, při kterých je vstup zdarma. Například v roce 2017 od dubna do října každé pondělí v časech 9,30 – 13,00, v ostatních měsících v neděli 10,00 – 16,00. Pozor ale na Velikonoce a jiné mimořádné termíny! Na aktuální otvírací dobu a vstupné se informujte zde.

Pod Wawelem je v sezoně obvykle otevřena dračí sluj. Bohužel v r. 2017 zatím do odvolání uzavřena. Je 270 m dlouhá, přístupných bývá 80 m a jde o jeskyni, s níž je spjatá pověst o zabití draka udatným knížetem Krakem. Trasa začíná u Zlodějské bašty.

Staré město

Osou Starého města je královská cesta, která začíná na severu Florianskou branou (Brama Florianska) a vede přes Hlavní náměstí k Wawelu. Byla součástí tzv. jantarové stezky spojující baltské pobřeží s jihem Evropy.

Florianská brána

Po destruktivním řádění Tatarů ve 13. století bylo obnovené město důkladně opevněno v těžko představitelném rozsahu. Obíhaly jej 24 m široké hradby se zdmi o síle 3 m a mnoha strážními věžemi. Podíváte-li se na mapu, půdorys hradeb dnes zaujímá park Planty. Malou část dřívějších pevnostních zdí si můžete prohlédnout u Florianské brány, je to také místo prodeje pouličního umění.

(scan: 34 opevněný Krakov)
(foto: 35 Opevnění u Florianské brány)

V 18. století bylo téměř veškeré opevnění zbořeno, dochoval se však Barbakan, kruhová fortna z 15. století se sedmi věžičkami a 130 střílnami. Stojí hned za Florianskou bránou, k jejíž obraně byl zbudován a je s ní prý spojen 14 m dlouhou podzemní chodbou.
Barbakan je v sezoně od dubna do října přístupný (ul. Basztowa, vstupné 8 PLN, Muzeum Historiczne Miasta Krakowa)

Barbakán

Královská cesta po cca 400 m ústí na Hlavní náměstí (Rynek Glówny) a dál pokračuje ulicí Grodzka až pod Wawel. Byla by ale chyba držet se jen této cesty, brouzdejte i v uličkách kam nejde dav, objevíte spoustu zajímavostí. Východně s Hlavním náměstím sousedí Maly Rynek, dříve smradlavé tržiště s masem a rybami, dnes čisťoučké náměstí, kam se gotickými fasádami obrací historické domy. V jednom z nich (má číslo 6) začaly v roce 1661 vycházet první polské noviny. Dlouho to netrvalo a tisk se přesunul do Varšavy, ale prvenství už Krakovu nikdo nevezme.

Domy na Malem Rynku

Kostelík sv. Barbory, dnes vklíněný mezi domy na Malem Rynku a vchodem od Marianské baziliky patří k nejstarším v Krakově a až do 18. století byl obklopen hřbitovem. Plastika vedle vchodu pochází z konce 15. století. Také zde v přilehlé klášterní budově působil v 18. století polský lékař a otec moderní chirurgie Rafał Józef Czerwiakowski, který prý od chudých lidí kupoval mrtvoly příbuzných aby na nich v tajné pitevně vyučoval anatomii, což budilo hrůzu a jitřilo fantazii, proto je s ním spojená řada zkazek.

Kostelík sv. Barbory, dějiny Krakova v jedné zdi

Krakov je město pubů, barů a hospod všeho druhu, ale také (s ohledem na silnou katolickou tradici) kostelů a v podstatě v každém bloku na nějaký svatostánek narazíte. Nejsou všechny jen katolické, ale jsou většinou živé, bohaté na inventář a rozhodně doporučuji do nich nahlížet, běžně je vstup volný. Pod Hlavním náměstím na královské cestě (ul. Grodzka) přitáhnou váš zrak barokní sochy dvanácti apoštolů před jezuitským chrámem sv. Petra a Pavla. Socha na plácku proti kostelu zpodobňuje kněze Piotra Skargu (1536 – 1612), který je v kostelní kryptě pohřben. Od roku 2010 zde vzniká také Národní pantheon (Panteon Narodowy).
A zajímavost z jiného soudku: v kopuli kostela je zavěšeno 46,5 m dlouhé Foucaultovo kyvadlo. Jeho hrot kreslí do písku na zemi linie, jejichž průběh je důkazem pohybu země kolem osy. Demonstrace kyvadla probíhá denně, pokud je otevřeno, v 10, 11 a ve 12 hodin.

12 apoštolů před chrámem sv. Petra a Pavla

Paralelně s Grodzkou ulicí vede starobylá ulice Kanonicza. Nerespektuje šachovnicový půdorys, je v základech mnohem starší, než Staré město, nejspíše z počátku 13. století a každý dům tu chová svou dlouhou a poutavou historii. Připomeňme například, že v 50. a 60. letech zde v děkanském domě (číslo 21) žil Karol Wojtyla, budoucí papež Jan Pavel II.
Při procházce v tomto koutě města jistě vzbudí vaši zvědavost vysoká čelní zeď kostela Svaté Trojice (Bazylika Swietej Trojici) u Dominikánského kláštera (ul. Stolarska 12). Dějiny tohoto kostela jsou výčtem řady požárů, z nichž jeden prý (v 15. století) dokonce dominikáni zavinili sami neopatrností při alchymistických pokusech o výrobu zlata. Vstupte dovnitř a u vchodu si vezměte plánek, kterým dominikáni laskavě pamatují na turisty. Zorientujete se tak v interiérové výzdobě a dozvíte se řadu zajímavostí, například o obraze Matky Boží Růžencové, který má léčivou moc.

Dominikánský klášter a kostel Svaté Trojice

Procházkou jistě dojdete i na opačný konec Starého města. Ať už budete bezcílně brouzdat nebo systematicky procházet všechny kouty, podívejte se také do ulice Reformacka, kde mají klášter a kostel sw. Kazimierza mniši Řádu menších bratří (Zakon Braci Mniejszych). V kryptě pod kostelem spí věčný spánek představení řádu od 17. století uložení v otevřených rakvích, nebo jen tak položení v písku. Je tu uloženo asi 1000 těl nijak nemumifikovaných, uchovaných zdejším specifickým mikroklimatem. Zřejmě nebudete mít možnost se do krypty podívat, i když prý je otevřená 2. a 3. listopadu, ale pěknou fotogalerii jsem našla zde: Krypty Reformatów
Proti vchodu do kostela je nádherné kontemplační místo, kde mniši zbudovali 14 kapliček křížové cesty.

Kapličky v ulici Reformacka

Kousek dál, v Jagellonské ulici rozeznáte na první pohled budovu Collegia Maius, původní historické sídlo Jagellonské univerzity. Byla založena v roce 1364 jako druhá ve střední Evropě (po Univerzitě karlově v Praze) králem Kazimírem Velikým a za staletí existence se v depozitářích kampusu nashromáždily stovky zajímavých a dnes cenných předmětů, které vystavuje zdejší muzeum, Muzeum Uniwersytetu Jagiellonskiego. Kdybyste si z plejády krakovských muzeí měli vybrat jen jedno, doporučuji toto. Mimo jiné kvůli úžasné budově, kterou si tak budete moci projít, uvidíte mj. renesanční aulu s původním vyřezávaným kazetovým stropem, bohatě zdobené sály, pokladnici, knihovnu a jídelnu profesorského sboru. Už jste někdy byli v Bradavicích? Toto je jejich autentický předobraz. Na arkádové nádvoří s kašnou je volný vstup a v každou celou hodinu tu spouštějí orloj, na němž za tónů studentské hymny Gaudeamus Igitur defilují postavy spojené s historií univerzity.

Nádvoří Collegia Maius

K těm patří například Mikoláš Koperník, který jako první pochopil a zformuloval heliocentrický systém sluneční soustavy. V Krakově se mockrát setkáte s jeho jménem. Sochy slovutných vědců zdobí univerzitní zahradu společnou s novou budovou Collegium Novum.

V zahradách Jagellonské univerzity

Za rohem, v ulici Franciszkanska je nad vchodem do Biskupského paláce (Palac Biskupi) nejfotografovanější okno (okno papieskie) v celém městě. Za ním je bývalá pracovna Jana Pavla II. z doby, kdy byl krakovským arcibiskupem. Další upomínky na něj schraňuje Františkánský kostel na druhé straně ulice, např. lavičku, na níž rád odpočíval.

Kostel Františkánů

Muzea

V Krakově je v současnosti 14 vysokých škol a sídlo Akademie věd. Bezpočet vědeckých oborů zde má své sbírky v muzeích, jejichž konečného počtu se nedoberete, počítají se na desítky.

• Světové proslulosti se těší zejména umělecké sbírky Muzea Czartoryských (Muzeum Ksiazat Czartoryskich). Zámožná rodina hromadila výtvarná díla a zbraně z různých období po staletí. Do jejich sbírek patří slavná da Vinciho Dáma s hranostajem, která je nyní (2017) vystavena v hlavní budově Národního muzea (Gmach Główny), podobně jako další cenné kusy těchto sbírek. Dále jsou sbírky Czartoryských přístupné online na stránkách muzea zde

(foto: 54 Budova Muzea Czatoryskich v ul. sw. Jana 19)

• Historické muzeum města Krakova (Muzeum Historyczne Miasta Krakowa) spravuje některé turisty hojně navštěvované objekty, viz kapitola Staré město a Hlavní náměstí. Expozic je několik, zmiňme ještě Lékárnu u orla (Apteka pod Orlem). Lékárna patřila jedinému nežidovskému obyvateli kaziměřského gheta Tadeuši Pankiewiczovi.
• Lékárna u orla (Apteka pod Orlem), Plac Bohaterów Getta 18

Otevřeno denně

Základní vstupné: 10 PLN

• Národní muzeum, hlavní budova (Gmach Główny,
  Al. 3 maja 1), hlavním magnetem je obraz Dáma s hranostajem. Můžete absolvovat prohlídku tohoto jediného díla s komentářem, a to za cenu 70 PLN v polštině, resp. 100 PLN v angličtině.

Otevřeno: út -so 10 – 18 h, ne 10 – 16. Až do 22. června 2017 je vstup do galerie BEZPLATNÝ!

Základní vstupné: 10 PLN

• Exkluzivní prostory přímo v Sukiennicích má Národní muzeum – Galeria Sztuki Polskiej XIX wieku. Jde o nejvýznamnější polskou galerii svého zaměření. Jsou zde vystavena výtvarná díla Piotra Michałowského, Artura Grottgera, Jana Matejka, Henryka Siemiradzkého, Jacka Malczewského, Leona Wyczółkowského a Józefa Chełmońského.

Otevřeno denně mimo pondělí.

Základní vstupné: 16 PLN, v neděli vstup volný.

• Dom Jana Matejki (Florianska 41). Jan Matejko byl uznávaný malíř 19. století. Poláci jej velmi ctí a na jeho jméno budete narážet na každém kroku. Jmenují se po něm ulice i barové koktejly. V jeho rodném domě jsou vystaveny, kromě jeho obrazů a skic, i různá memorabilia a předměty, které na svých obrazech maloval.

Otevřeno denně kromě pondělí.

Základní vstupné 9 PLN, v neděli vstup volný.

• Muzeum Jagellonské univerzity (ul. Jagiellonska 15) v budově Collegium Maius (viz kapitola Staré město) je jedno z těch, které stojí za návštěvu jak kvůli exponátům, tak kvůli exkluzivitě výstavních prostor.

Otevřeno denně kromě neděle.

Základní vstupné 16 PLN, v sobotu vstup volný.

• Dilna a muzeum vitráží (Pracownia i Muzeum Witrazu, Al. Krasinskiego 23). Krakovské vitráže proslavili před sto lety Stanislaw Wyspianski a Józef Mehoffer. V dílně si můžete vyzkoušet výrobu, která se za sto let nezměnila a prohlédnout si umělecké kousky. Další mistrovská díla jsou součástí katedrály na Wawelu a kostela Františkánů.

Otevřeno od úterka do soboty

Základní vstupné 25 PLN

(foto: 55 Vchod do Etnografického muzea)

• Etnografické muzeum (Muzeum Etnograficzne, pl. Wolnica 1) sídlí v budově dřívější kaziměřské radnice a prezentuje svět staré polské vesnice – lidové zvyky, tradice, magie, řemesla, oděv, hudební nástroje atd.

Otevřeno denně kromě pondělí

Základní vstupné 13 PLN

• Archeologické muzeum (Muzeum Archeologiczne, ul. Poselska 3) sídlí v budově bývalé věznice sv. Michaela. Vystavené sbírky se vztahují ke starověké a středověké historii Malopolska a také jsou zde peruánské a egyptské sbírky.

Otevřeno denně kromě soboty

Základní vstupné 9 PLN, v neděli vstup volný

• Poměrně nové a pěkné je Letecké muzeum (Muzeum Lotnictwa Polskiego, Aleja Jana Pawla II 39). Je zde ve vnitřní i venkovní expozici shromážděno 163 letadel, 16 vrtulníků, 44 kluzáků a 238 motorů a dalších leteckých artefaktů.
  Mezi nejvzácnější kousky patří francouzský letoun Blériot XI z r. 1909, polský RWD-13 z 30. let, jež je jedním ze dvou dochovaných kusů, nebo TS-8 Bies, polský stroj z poválečných let. Dále je tu letecký simulátor, informační kiosky, řez letadlem a řada dalších exponátů.

Otevřeno denně kromě pondělí

Vstupné 15 PLN, v úterý volný vstup

(foto: 56 Letecké muzeum, 57 Exponáty Leteckého muzea)

Kazimierz

Kazimierz je rázovitá židovská čtvrť v Krakově, která byla kdysi samostatným městem. Na obranu královského hradu Wawel z jihu jej založil král Kazimír Veliký ve 14. století. Kolem frekventované obchodní stezky do Uher (dnešní Krakowska ul.) vyrostly časem bloky domů, tržnice a kostely a v 16. století hlavně synagogy a židovské univerzity, neboť sem byli v té době vystěhováni Židé z celého Krakova a jejich čtvrť pak byla na 300 let obehnána zdí. Dodnes stojí celkem sedm synagog, je zde židovské muzeum a nespočet restaurací. Na první pohled je nápadné jak si jsou všechny kaziměřské domy podobné, stejně vysoké třípatrové budovy uspořádané v blocích kolem nejstarší – Sziroké – ulice.

Staré časy v Kaziměři

Stará synagoga a židovské hřbitovy

• Kde: Synagoga i cmentarz Remuh, Szeroka ul. 40
• Vstupné: 10 zl
• Otevřeno denně kromě soboty a židovských svátků
• Fotografování dovoleno.

Město bylo v 16. století důležitým židovským duchovním a kulturním centrem. Mezi všemi vyhlášenými učenci a ctiteli kabaly se největší úctě těšil slovutný vykladač talmudu Rabbi Mojżesz Isserles, za nímž přicházeli poutníci z celé Evropy. Jeho další jméno – Remuh, bylo podle tradice vytvořeno z hebrejských počátečních písmen jeho jména a také byla jeho jménem nazvána synagoga, kde působil. Jeho život je doslova legendou. Vypracoval například rituál, který dodnes ortodoxní židé praktikují. Je pohřben na starém hřbitově u synagogy Remuh, magickém místě, kam určitě zajděte. Pohřbívalo se zde od roku 1551 do počátku 19. století. Ve 20. století hřbitov zvolna pustl, zejména zásluhou nacistů, kteří zde zcela v duchu své ideologie zřídili skládku odpadu. Ovšem v roce 1956 došlo při archeologických pracích k senzačnímu objevu – pod vrstvami odpadu a hlíny se našlo přes 700 hrobů z 16. století, tumby i kamenné náhrobky a mezi nimi také hrob Rabbi Remuha a ten prý zcela neporušený. Německý voják, který se jej za války pokoušel rozbít, byl podle svědků zasažen bleskem.
Ať to bylo jakkoli, až sem půjdete, napište si na malý papírek své tajné přání, položte jej na náhrobek Rabbi Remuhovi, dobré je zatížit kamínkem. No a Rabbi vám u Boha vyjedná jeho splnění. Takhle jednoduché to je. Statisíce lidí to tak dělají už léta, uvidíte sami.

V synagoze Remuh

Možná budete starým hřbitovem malinko zklamaní, neboť jednak probíhá jeho postupná rekonstrukce a za druhé sem proudí jedna turistická výprava za druhou, často jsou u vchodu fronty. Pokračujte tedy o 300 m dál na Nový židovský hřbitov, je mnohem rozsáhlejší a zelenější. Je zde na 19 hektarech přes 10 tisíc náhrobků, nejstarší z roku 1800. (Miodowa 55).
Respektujte prosím požadavek vstupovat na hřbitov s pokrývkou hlavy. Vstup je volný. Nový židovský hřbitov

Kde se občerstvit?

Kavárníci ctí ducha místa a tak zde kromě velmi drahých košer restaurantů (několik jich najdete hned v ulici Szeroka) není nouze o kavárny s přidruženým prodejem veteše (doslova), ve kterých je radost prožít siestu. Odpoledne a k večeru ožívá ulice Józefa, kde je na každém kroku bar. Na Novém náměstí (plac Nowy) je uprostřed kruhová budova tržnice s nabídkou ovoce, zeleniny a rychlého občerstvení, nejhojněji se tu nabízejí místní zapiekanky za ceny kolem 9 PLN.

Košer restauranty v Široké ulici

Asi 20 minut chůze je odsud vzdálené další kultovní místo Továrna Oskara Schindlera (Fabryka Emalia Oskara Schindlera). Je dějištěm skutečného příběhu Oskara Schindlera, zachránce 1100 životů židovských zaměstnanců továrny, který proslavil film režiséra Stevena Spielberga Schindlerův seznam. Dnes je zde muzeum těchto událostí.
Vstup se nedoporučuje dětem do 14 let.
ul. Lipowa 4, otevřeno denně, základní vstupné 21 PLN

V židovském městě